3.9.Priessnitzova50

3.9. Priessnitzova 50 ČS

   Už dlouho před tímto závodem se o něm mezi místními bajkery hodně mluvilo. Mnozí se poctivě připravovali a dělali vše pro to, aby zajeli co možná nejlepší výsledek.Snažil jsem se i já, ale když příjde smůla, tak všechna práce je v momentě pryč.

   Několik minut po startu, při sjezdu z Pramenů Javorné, na desátém kilometru, jsem na šotolině prorazil obě duše najednou! A protože vozím jen jednu duši, bylo mi jasné, že závod v tu chvíli pro mě skončil. Jen jsem přihlížel, jak mě celý štrůdl závodníků míjí. Pak přijely čtyřkolky - sběrači. Od nich jsem dostal jednu duši. V rychlosti jsem vyměnil zadní defekt, dofoukl, skočil na kolo a upaloval dál ve snaze dohnat ztracený čas. Jenže jak jsem při nafukování zadního kola spěchal, dofoukl jsem ho zřejmě málo a po sto metrech jsem kolo bodnul znovu! Teď už jsem se jen rozmýšlel kudy mám tlačit. Chvíli na to jsem uslyšel kvílení brzd. Nějaký zapomenutý cyklista s číslem se vynořil z lesa. „Duši mám jen jednu, ale mám lepení", povídá mi. Lepím, ale už nijak nespěchám. Sedám znovu na kolo a pokračuji po trase závodu, ale už spíše tréninkovým tempem. Cestou dojíždím pár lidí, i známých. Rozdávám gely a Enervity, protože při tempu, které jedu, je opravdu nepotřebuji. Na druhé občerstvovačce na Rejvízu mi Marek Chuděj podává nějakou cyklistickou dobrotu. Vysvětluji za jízdy, co se stalo a že už to jen doplácám a pokračuji dál.

   Cíl. Zklamání je velké. Před třemi lety se mi totiž stalo to stejné, jen s tím rozdílem, že na třetím defektu jsem dojel do cíle aniž bych o něm věděl. Veronika Soliz Rudon, v našem týmu přezdívaná jako Piraňa, mi před závodem povídala, jak na jejím domácím závodě v Karlových Varech měla vloni technické problémy a letos se to stalo znovu. Prý „Historie se opakuje!"

Miki
001.jpg
002.jpg
003.jpg
004.jpg
005.jpg
006.jpg
007.jpg
008.jpg
009.jpg
010.jpg
011.jpg
012.jpg
013.jpg
014.jpg
015.jpg
016.jpg
017.jpg
018.jpg
019.jpg
020.jpg
021.jpg
022.jpg
.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one