CYKLOVÝLET  PŘES  BAREVNÉ  VODY

    Na smluvené místo u hospůdky Manticora dorazili všichni přesně, někteří to z práce vzali i poklusem, aby byli co nejdříve v sedle a mezi stejně „cyklistikou" postiženými. Počasí bylo objednané exkluzivní a také nezklamalo. S holkama jsme v Lipové odložily některé dresy či trika navíc. Kluci taktně jeli napřed a počkali nás.
    Za křižovatkou jsme šlápli do pedálů a prosvištěli Pomezím, Vápennou a zadní cestou do Žulové. Martin jel svým tempem v čele, Miki během trasy najel kilometry navíc, ale stihl nás za jízdy všechny pobavit. Já jsem byla neustále vzadu a ve střehu, abych nenajela na díru. Nevěřili byste, co se jich tu po zimě vylíhlo! Janča, Iva a Evča, všechny na horském kole, si s dírama starosti nedělaly a udržovaly si rychlé tempo. Holky jely opravdu krásně. Tak to hodnotím z poslední pozice.
    Když jsme projížděli dál přes Černou Vodu, Rokliny a Červenou Vodu, nemohli jsme si nevšimnout, kolik jarních kytek už kvete a že jaro je opravdu  tady. Občas jsme si pořadí prohodili, ale v podstatě jsme jeli stále všichni pohromadě, nikdo nikomu neujížděl, v některých úsecích se dalo pohodlně bavit s kamarádem nebo kamarádkou cyklistkou. Panovala dobrá nálada, všem se jelo dobře. Ti,kteří  se nestihli najíst před cestou se drželi skvěle a nebylo to na nich ani znát.
    V Supíkovicích měla pro nás Janča překvapení. U její příbuzné jsme si přiťukli štamprlkou jabkovice na to, jak se ten první cyklovýlet v šesti vydařil. Společné foto a zase do sedel. Supíkovický kopec jsme vyjeli s úsměvem na rtech.
    V Jeseníku jsem holkám předala symbolické medaile a po zdokumentování jsme jeli všichni uhasit žízeň na Kovárnu. Cyklovýlet se vydařil, Miki díky, že se Ti podařilo nás vyhecovat. Kdo ví, jaká sestava budě příště a jaký cyklista či cyklistka se k nám přidá.
text: Evča F.
foto: Miki
001.jpg
002.jpg
003.jpg
004.jpg
005.jpg
006.jpg
007.jpg
008.jpg
009.jpg
010.jpg
011.jpg
012.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one